Co bylo nejlepší?

Před horou není úniku, vykamení do všech světových stran poezie
smete ukazatel směru
hora je muž, žena, dítě, štít co
ochrání tě a pak zabije, hora oře pluhem zem
světlo mění v zapouzdřených kamenech
:
Vzala opatrně skalpel vyvařený svěcenou vodou
Pomalu rozřízla starou operační ránu

Ten večer sešila silonovým vlascem na ryby/přidala popel/
co kdyby/obtáhla rtěnkou nostalgie/v mikrovlnce rozpekla ciabattu/
konec chatu neměl motýlka/ani švihácký límeček tchoře/ najednou holý jako věci v plechovém nemocničním stolku/
vypila nekontrolovatelné množství čtyřikrát destilované vodky/

Fénix nepovstal

Plevel kvete v měsíčních jahodách, řekl

Sen

Měsíc přišpendlený k úplňku mým
pravým prsem
vyje vlk
z levého upíjí tlukot srdce

obrysy trav usínají
večerním sluncem
projde kolouch projde kolouch
jelen s dlaní svítáním laň




ruce