Plamínek

Zlotřilí oheň
pluje po tenkých větvičkách
a čas se roztéká
jako hodiny na Dalího obraze.
Sedíme kolem dýmu,
unavení paprsky slunce,
utíkajícího k Austrálii.
Kouř z cigaret
se vznáší v arabských spirálách
a kreslí boží jméno.
Levný víno
leží daleko
od mých nenechavých prstů
a já jsem uvolněný
po třech modafenech,
ze kterých se dá vařit pervitin.
Lehkost odeznívá
a mě je pořád stejně dobře.
Možná je to lidmi.