po jednom nočním psaní...
S pocitem štěstí,
šel bosý letní lučinou.
Duše tak lehká
a čistá svojí nevinou.
I smích mu zněl z úst,
když rosu z dlaní pil,
než ji spatřil....
.....ji, co ublížil.
To cestou zpět,
spatřil tu kopretinu.
Co vzal jí slunce
a zavřel v stínu.
Když zlomena nohou,
co ji štěstí hnalo.
Květ směrem k zemi
jí narovnalo.
Ne. Není utržena,
jen zlomena.
Odkvete jak jiné,
jen raněna.
Bez slunce,
co krásu z kopretin prosí.
Ona ho zahlédne,
jen v odrazu rosy.
Vzal jsem ji její svět.
I štěstí bere daň.
Ne - raději nesahat,
někdy mám hrubou dlaň.
 22.08.2018 22:09
jéééé
 06.11.2016 11:00
Nádhera, Milane! Člověk pořád zjišťuje, že ty druhé vlastně vůbec nezná...:-P
 22.09.2014 20:53
 Zamila
Je pěkná, má svoje kouzlo v atmosféře i myšlence, jen by ještě chtěla nějak stylisticky vypilovat ...
 05.08.2012 21:12
gabkin ... Kdo jiný by mohl napsat něco takového než ty.... Mě se líbí x))
 05.08.2012 21:12
 Cvokhauz
ách. (jen u některých "ji" nemá být dlouhé "í"?)
 14.10.2009 20:16
jemně nostalgické ladění s krásnou pointou
 13.09.2008 15:56
trochu mi vadí to, že nerozlišuješ ji(čtvrtý pád) a jí (třetí pád)... navíc tam máš těchto zájmen opravdu hodně, takže už to trochu ruší

ale jinak obsahově ani formálně nemám co vytknout, moc pěkná
 30.08.2008 21:22
krásná...............
 29.08.2008 12:42
jen zírám!!!!krása!!
 26.08.2008 16:30
 Tom
velmi krasne
 26.08.2008 15:50
milé a chlapsky příjemné. A tak trochu o každém z nás...
 22.08.2008 18:30
Co dodat kamarade, je to krasne.
 22.08.2008 15:59
Hezká básnička, která vyvolává jemnou nostalgii...pasáž s rosou je nádherná...
 18.08.2008 20:41
Kolik kopretin zvadlo rukou člověka...jen kvůli nejisté odpovědi...
kolik rosy padlo...na horkou zem...

a přeci se znovu najde někdo...kdo ji otrhá...;)
povedená básenka....;)
 18.08.2008 20:03
moc pěkná

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.