 08.02.2023 8 656(12) 0 |
Moje spory s motýlem
nechť rozsoudí jaro.
O kytku chtěl se prát
darebák jeden
modřence se mu zachtělo.
Budeme tančit
barevný balet
on s očky na křídlech
já v průsvitném hávu
okolo modrého ostrůvku.
Voní tak krásně
modré hrozny
při slavnosti jara.
Ještě jeden dotek
a bude se nám
o něm i zdát.
nechť rozsoudí jaro.
O kytku chtěl se prát
darebák jeden
modřence se mu zachtělo.
Budeme tančit
barevný balet
on s očky na křídlech
já v průsvitném hávu
okolo modrého ostrůvku.
Voní tak krásně
modré hrozny
při slavnosti jara.
Ještě jeden dotek
a bude se nám
o něm i zdát.
Ze sbírky: V obrazech
27.04.2023 - 21:34koiška: To je tak, když máš svůj čtvereček,kde naflákáš vše co může kvést. Pokud bych si mohla vybrat v příštím životě budu motýlem anebo vrbou ;)
08.02.2023 - 09:56Po přečtení jakoby se ohřála zem, rozmrzly mi zkřehlé prsty a zahřálo na duši.
08.02.2023 - 09:49na jaro čekám jak na smilování
pořád jen zima...zima bez ustání...
krásná modrá báseň...u nás už vykukují sněženkám listy...;)
pořád jen zima...zima bez ustání...
krásná modrá báseň...u nás už vykukují sněženkám listy...;)
08.02.2023 - 08:49Jo modřence tvořívaly lem záhonu.
Motýlci zatím v skrytu hybernuji.
Ale proč si jen tak nezatančit.
Motýlci zatím v skrytu hybernuji.
Ale proč si jen tak nezatančit.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Těžko soudit motýla : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Po kapsách
Předchozí dílo autora : Malá černá vrána
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0+1 skrytých» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
malázlobilka [16], Wizard [15], terezK [15], Markett [14], jan.novaque [11], betty [11], Inugirl [11], terinak [10]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
