|
...
 27.09.2007 1939(22) 0 |
Povadlé květy šeptají mi z rosy,
chci pít tvou lásku bezednou,
pojď se mnou, půjdem třeba bosi,
projdem se duší nádhernou.
Padáme střemhlav do krajiny,
v lásce se topíme, když těla bouří,
smýváme ze sebe kousky viny
a milujem se, až se z kůže kouří.
Meteor lásky na zem kles,
kameny štěstím k nebi vzhlédnou,
v obloze hoří hvězdný les,
tak dej mi šanci ještě jednou.
chci pít tvou lásku bezednou,
pojď se mnou, půjdem třeba bosi,
projdem se duší nádhernou.
Padáme střemhlav do krajiny,
v lásce se topíme, když těla bouří,
smýváme ze sebe kousky viny
a milujem se, až se z kůže kouří.
Meteor lásky na zem kles,
kameny štěstím k nebi vzhlédnou,
v obloze hoří hvězdný les,
tak dej mi šanci ještě jednou.
Komentáře zakázány autorem díla.
Meteor lásky : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
Následující dílo autora : Neznámá souhvězdí
Předchozí dílo autora : Zahrada trofejí
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
Singularis řekla o Máta :Opravdu se vyzná v psychologii a užívá si to. Píše úžasně dokonalé romány, jen mi nevyhovuje jejich výstavba: Vyhýbá se uvádění jmen postav a při čtení zprvu není zřejmé, co je důležité a co ne. Vše se odhaluje až postupně, což činí román napínavým a dodává mu spád.
