Neznámá souhvězdí

Vychází luna po setmění,
hvězdy se v sametu houfují,
v řece se odráží zrcadlení,
když chvosty k zemi putují.

Těkavé střípky něžné krásy,
obloha do vlasů si zapletla
a měsíc jako anděl spásy,
počítal žhavá pometla.

Vítr si tiché písně zpívá,
krajky dál z nebe padají,
z černého plátna se na mě dívá,
souhvězdí, které lidé neznají.