Čtvrteční úklid - klid :)

Čtvrteční úklid

Ano, čtete to správně – čtvrteční úklid, mohlo by se zdát, že je to ten běžný úklid, který vezmeme šmahem, honem, honem, mokrým hadrem a je hotovo.
Asi tak, aby to bylo vidět, ale dokonalost je někde v dáli za horama.

Takové pojednání o úklidu by napsala možná dcera, která je v té věčně zmítající se pubertě a na úklid jaksi nemá čas a leckdy ani chuť.
Proč taky?
Ráno přeci vyleze z pelíšku, namaluje se, přehrabe skříně minimálně třikrát, aby si konečně vybrala něco vhodného na sebe a pak honem ještě jednou do koupelny, zkontrolovat make up, navonět, vyčistit zoubky a rychle ještě k počítači.
Nestíhám, upozorňuje jako vždy takticky, abych náhodou nechtěla něco po ránu udělat.
„Snídala si“, ptám se?
Né, nemám čas, musím ještě dopsat sešit, přeposlat otázky, doplnit referát,..
To to ještě nemáš hotový, neodpustím si věčně známou otázku. Né, máme toho moc, se asi zbláznili ti učitelé,..
Večer u toho sedíš minimálně do půlnoci a cos tam teda dělala?
To se vlastně ani ptát nemusím, vždyť to vím. Řešili spolužačky, spolužáky, učitelský sbor, byli na facebooku, přeposílali fotky,..nebyl čas na učení a ostatní.
Hlavně aby je pustili k závěrečkám, nic důležitějšího pro mě teď není!
„A co ta postel“? Podotknu, aniž bych čekala odpověď.
Co s ní? Je tam na stejným místě jako včera.
Vtipný no, víš moc dobře, co myslím. No vím, ale proč bych jí měla ráno stlát, když přijdu k večeru a za chvíli zas do ní vlezu, nevíš? Nepřijde Ti to zbytečný? A taky by se měla provětrat, sem četla,..už nic nenamítám, musím do práce, necháme to navečer.
Pro příště Ti napíšu seznam úkolů, co máš udělat, abys to měla na očích. Jo, jo napiš mi to radši.

Hlavně dnes, proč dnes?
Je přeci čtvrtek, vždyť víš, že chodím večer ještě uklízet do práce, přijdu dlouho, ..
Jasně, to nádobí umýt, svačinu si udělat, činčilám vyčistit a nenechat bordel v koupelně po koupání.
No vidíš, jak si chytrá, všechno víš, ale ráda děláš „blbou“ – radši, že?
Nic víc dělat nemusíš, nevím čím to je, ale já mám ve čtvrtek takovou uklízecí mánii, že vysmejčím každý roh, nikde ani smítko.
Pak se nedivte, že po večerním příchodu z práce mě dožere, když tu zůstane neumyté nádobí, koupelna vzhůru nohama, činčily neuklizené,..

„Neboj mami, na mě se můžeš spolehnout.“

Nechám se překvapit, až přijdu.
Pak si to povíme a domluvíme se na případných dalších úkolech.

Nevěřím vlastním očím, po večerním příchodu domů je vše hotové i večeři mám připravenou. Činčily se na mě mile smějí a laškují, jsou najedené, mají dobrou náladu a já též.

Napadá mě, že i má dcera už má pod kůží čtvrteční úklid.

V jiných domácnostech se uklízí v pátek a ponejvíce v sobotu, my to máme jinak a jsme za to rády, protože pak máme více času na sebe a zábavu.

Otázkou však zůstává, jestli tento stav vydrží celý rok?
A když ne, tak to přeci nevadí, budeme uklízet jiný den.
Úklid není přeci vše,.. :)