Básník nemrava

V pekle rada zasedala,
rozhodnutí potom dala,
básníka si ponecháme,
do nebe ho nevydáme.

Pro Milana žádná muka,
s čerty je hned jedna ruka,
s gyndou začal bez meškání,
čerticím tak splnil přání.

Prohlíží je po pořádku,
má jich v pekle pěknou řádku,
řeší problém, co mu vadí,
často prsty v hrnci chladí.

Jejich lůno plane vášní,
u čertic to není zvláštní,
ovšem jeho jemná ruka,
zažívá v tom žáru muka.

Rozhodne se bez meškání,
vzdát se radši milování,
neboť každý mužský párek,
skončí jako malý škvarek.