přidáno 29.09.2019
hodnoceno 0
čteno 669(6)
posláno 0
Stojím na zasněžené planině
a mé tělo sužuje mráz
a mezi námi je nepřekonatelná hráz
ten vzduch kolem nás
je každým dnem stále chladnější
kam jen vytratilo se soužení našich těl včerejší

Slunce za obzor
už také nějak divně zapadá
že už máš dávno jiného mě teď napadá
a já si naivně myslel že naše láska je nekonečná
byla jsi krásná princezna nebezpečná

ovšem to vše byl jen pouhý klam
mylné zdání
zmizela si najednou jako rosa ranní

Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Zmizela jsi jako ranní rosa : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Zlá křídla osamění
Předchozí dílo autora : Znásilněná v parku

» narozeniny
Nuada [16], Darius [16], vladimír nosek [14], annaav [8]
» řekli o sobě
Meluzina řekla o BorůvkaB :
Myslím, že se v Borůvce snoubí talent s disciplínou. Neustupuje z výborně propracované formální stránky a má co sdělit světu. Jen tak dál!
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming