|
Mikropovídka o 100 slovech (přesně)
Jednoho dne se probudíme a všechny peníze budou pryč...
|
Ozvalo se neznatelné cinknutí, když mi Bůh vdechnul život. Ptáci na chvíli ztichli a pak zase zašvitořili ve větru. Žilami začala proudit krev a duší myšlenky. Otevřel jsem svá malá očka a zamrkal vstříc veselému Slunci.
Přede mnou se vznášel On, zavěšený na neviditelných strunkách. Byl krásný a vznešený, popsat slovy jsem ho ani v nejmenším nemohl. Zvědavě jsem se k němu naklonil s nevyslovenou otázkou. Nic neříkal a já tiše vyčkával, až mi dá jméno.
Pojmenoval mne a já si uvědomil, kdo jsem.
Jsem Skřítek Penězožrout a mé jméno je můj úděl.
Svět už nikdy nebude stejný.
Mám hlad.
Přede mnou se vznášel On, zavěšený na neviditelných strunkách. Byl krásný a vznešený, popsat slovy jsem ho ani v nejmenším nemohl. Zvědavě jsem se k němu naklonil s nevyslovenou otázkou. Nic neříkal a já tiše vyčkával, až mi dá jméno.
Pojmenoval mne a já si uvědomil, kdo jsem.
Jsem Skřítek Penězožrout a mé jméno je můj úděl.
Svět už nikdy nebude stejný.
Mám hlad.
06.03.2012 20:56
Cvokhauz
Jů, drabble! A pěkné...
22.10.2007 17:27
Peníze peníze ... jsou všude... a pořád... a bez nic... dneska už fakt ni krok ;)
22.10.2007 06:47
Přijde mi to vtipné a dobrá myšlenka...
PS: To mluvíš o tom, jak budou zdražovat, viď? :D
PS: To mluvíš o tom, jak budou zdražovat, viď? :D
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.