|
Nepodařilo se mi text rozčlenit, jak bych chtěl. Nevím, jak to mám odsadit od kraje, takže to možná není dobře čitelné. Kdyby mi někdo poradil jak na to, hned to i v textu zpravím.
|
První z hadů vece:
„Sním tě bratře sním,
a potom padne tma.“
Druhý na to dí:
„Kdepak, brachu lstivý,
můj poslední je hlt,
pak rozlijí se stíny,
a tebe čeká smrt.“
První z hadů praví:
„Noc je úděl náš,
z ní zrozeni jsme byli,
a přichází teď čas,
zpět se navrátiti.“
Druhý odpoví:
„Jestli radit bratře smím,
vždy budem oba dva.“
„Sním tě bratře sním,
a potom padne tma.“
Druhý na to dí:
„Kdepak, brachu lstivý,
můj poslední je hlt,
pak rozlijí se stíny,
a tebe čeká smrt.“
První z hadů praví:
„Noc je úděl náš,
z ní zrozeni jsme byli,
a přichází teď čas,
zpět se navrátiti.“
Druhý odpoví:
„Jestli radit bratře smím,
vždy budem oba dva.“
Nov a úplněk : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Skříňka na sny
Předchozí dílo autora : ...mám hlad
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» nováčci
Neznámá» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?

