Sedíme pět metrů od sebe,
- v hospodě.
Dělí nás jen stůl a dvě židle.
Mé tělo v Tvých dlaních už necítíš,
pryč jsou ty pozlátka ničivých nocí.
Minulá slova upadla do prázdna,
a něžné pohledy odnesla zrada.
Zbyla jen pošetilá prchavá epizoda,
a přeci, byli jsme v tom oba.
A tak sedíme pět metrů od sebe,
odděleně, se stejnou bolestí
konejšeni alkoholem a nenávistí.
Připíjíš s přáteli na zdraví,
a já, připíjím na Tebe,
-Trigorine
- v hospodě.
Dělí nás jen stůl a dvě židle.
Mé tělo v Tvých dlaních už necítíš,
pryč jsou ty pozlátka ničivých nocí.
Minulá slova upadla do prázdna,
a něžné pohledy odnesla zrada.
Zbyla jen pošetilá prchavá epizoda,
a přeci, byli jsme v tom oba.
A tak sedíme pět metrů od sebe,
odděleně, se stejnou bolestí
konejšeni alkoholem a nenávistí.
Připíjíš s přáteli na zdraví,
a já, připíjím na Tebe,
-Trigorine
06.11.2018 23:12
Potkala se láska s nenávistí a obě žasli"....jsme si tak podobné"? Jen cucflek se my už ztratil odpověděla nenávist.
06.11.2018 13:10
Líbí se mi. A tak nějak k ní tíhnu. Už asi jen proto, že jsem na ten pocit, když jsme ještě nedávno s někým těch pět metrů od sebe také sedávali, ještě úplně nezapomněla..
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.