|
někdy se tak opravdu citím...
 12.07.2018 4 348(10) 0 |
Někdy jen tak ležím
a nemůžu vstát
mám v sobě prázdnotu
a furt musím spát
hlava jako střep
a bolí mě záda
a ty už mě nemáš ráda
Brečím a srdce mi puká
to jsou ale muka
ty dny kdy mám deprese
mě ani má přítelkyně nesnese
a já musím dál jít
nechci už ale pít
musím se snažit
a ne čas pořád mařit
Tohle je nemoc
a já ji musím přemoct
a nemůžu vstát
mám v sobě prázdnotu
a furt musím spát
hlava jako střep
a bolí mě záda
a ty už mě nemáš ráda
Brečím a srdce mi puká
to jsou ale muka
ty dny kdy mám deprese
mě ani má přítelkyně nesnese
a já musím dál jít
nechci už ale pít
musím se snažit
a ne čas pořád mařit
Tohle je nemoc
a já ji musím přemoct
14.07.2018 - 23:45Děkuji všem za komentáře :) někdy je lépe někdy je hůř a teď mám zrovna období toho lepšího tak snad to nějaký čas vydrží :)
14.07.2018 - 08:16Bojuj! Jde to! Né že ne. Pomaličku. Není to lineární odpich, budou propady, lekneš se jich, ale bojuj, držím ti palce, pomodlím se.
13.07.2018 - 07:14Doznal si rýmem, a věř bude líp, musíš opravdu být činorodý, to je jen má malá rada. I tak se mi líbí. Měj hezké dny !
12.07.2018 - 23:46Držím palce, hlavní je vždy vytrvat. Vždy to chce mít cíl, na který se těšíš a který má pro tebe vnitřní význam. Třeba už i to, že si sedneš ke psaní je úspěch. ;-) Já při něm už odbourala nemálo emočních přetlaků a depek. Prostě, jakmile to jde, jít vykonat nějakou činnost (něco napsat, s někým pokecat o blbostech, uklidit si v pokoji, jít si zaběhat, cokoliv je ti blízkého). A vždy je pak líp. ;-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Deprese : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Pán na lavičce
Předchozí dílo autora : Bez mraků
