|
|
Počítám dny,již uběhlo už tisíce
já vždy je chtěl prožít co nejvíce
stoupal jsem na vrchol
a potm dopadl na tvrdou zem
rozplynul se muj sen
Teď už si však chodim vysoko
jsem ten nejštastnější kluk
široko daleko
od té doby co mám tebe
je každý den
bez mraků nebe
já vždy je chtěl prožít co nejvíce
stoupal jsem na vrchol
a potm dopadl na tvrdou zem
rozplynul se muj sen
Teď už si však chodim vysoko
jsem ten nejštastnější kluk
široko daleko
od té doby co mám tebe
je každý den
bez mraků nebe
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Bez mraků : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Deprese
Předchozí dílo autora : Únos
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
marty [14], Meluzina [13], Caro_in [13], arwmarie [13], Sirael [11], nanynaaa [10], mprecek [9]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)

