11.09.2017
0
Baroko káže nad poli
ostrý vánek perleťových žalů,
důtky mým lícím.

Odsouzena k rozpolcení ve dví,
sama sebou ?
Andělské tužby v lidském těle
jsou psova chuť vzlétnout směle.

Tvrdohlavosti, lopoto,
vždyť z tebe zvracím.

Neznám jméno, které ze sna volám.
Nikdo ho neslyšel.
Odcházím za ním bez kompasu,
zruš slunce,
nechci být viděna.

Hluboko do temnot,
táhne mne snaha o život.

Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.