![]() ![]() ![]() ![]() |
Bolí mě naše ne-doteky
Bolí mě naše ne-mluvení
Víš
nejvíc bolí asi
láska, co tolik touží být
ale není
Bolí mě naše ne-mluvení
Víš
nejvíc bolí asi
láska, co tolik touží být
ale není

Zamila
Místo "ale" by semi na konci líbilo "a". Sedne to víc rytmicky :-) Jinak vcelku povedené :-)

Láska se často přirovnává ke květině. Pořád nemůžu přijít na to, jestli to vlastně není nesmysl. Asi je i není. Když už květina nemá z čeho růst, můžeš ji přesadit. S láskou je to bohužel daleko složitější...
Ta slova jsou strašně křehká. Bolavá, smutná a silná.
Ta slova jsou strašně křehká. Bolavá, smutná a silná.

Z tej básne to cítiť tak silno, že to bolí aj mňa, tak, ako tu sedím na stoličke v kancli. Hádam sa čoskoro objaví niekto, kto tú bolesť vylieči a trápenie zmierni... Želam Ti to zo srdca, Eliška.

Yasmin
Takové jsou nejsilnější. Netřeba více slov. Pro smutek a láskobolení. Ať je brzy dobře.

Někdy si láska cestu nachází hůře. Budu držet palce, ať to přebolí a ať ti to nakonec vyjde.

připomnělo mi to moji básničku "socha" ano je to stejně smutné, ale tys to vtěsnala do pár slov, možná o to je to působivější
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Ne-lásky 2 : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Kruhy 2
Předchozí dílo autora : (Ne)trpělivá
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Reiko [14], lk.firefox [13], Crystal [10], zlatesvetlo [8], Maureen [8], ZaZu [2], Tomáš Černý [2]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?