|
Čtu Temnou věž od S. Kinga.
|
Sedím na hraně noci,
co vede nikam,
kterou neprozáří miliony sluncí
křehkých jako miliony kostí,
které budou té noci zlomeny.
Hrana noci je zeď stavěná do nebe, které není.
Až skočím,
ta noc neskončí,
jen maják zhasne všem těm duším
a věž plná vzpomínek
roztříští svět.
co vede nikam,
kterou neprozáří miliony sluncí
křehkých jako miliony kostí,
které budou té noci zlomeny.
Hrana noci je zeď stavěná do nebe, které není.
Až skočím,
ta noc neskončí,
jen maják zhasne všem těm duším
a věž plná vzpomínek
roztříští svět.
21.07.2017 18:50
jsou i jiné světy, než tento :)
Temnou věž miluju a tvá báseň mě o to více oslovila
Temnou věž miluju a tvá báseň mě o to více oslovila
18.07.2017 14:41
korálek: Děkuju moc. Pro mě je celá ta sága velmi imaginativní, s neskutečnou atmosférou, tak jsem ráda, že něco z toho se povedlo přenést.
16.07.2017 20:15
Zaujala mě pro svou imaginaci. Je tam mnoho ještě za slovy... Prostě - Temná věž
16.07.2017 14:37
Myslím, že je zajímavá, jen těžko uchopitelná, napsaná v prvé řadě pro tebe. Pro čtenáře zbývá tvůj cit pro poezii.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.