|
|
S posledním záchvěvem jarního večera
Moje jméno v teplých barvách nesmělého vzdechu
Pustíš nás po řece rozžaté do běla
Pustím nás po proudu
Beze spěchu
V příslibu nahoty
Šeptáš mi o růžích
O kapkách života
Ulpělých na kůži
Moje jméno v teplých barvách nesmělého vzdechu
Pustíš nás po řece rozžaté do běla
Pustím nás po proudu
Beze spěchu
V příslibu nahoty
Šeptáš mi o růžích
O kapkách života
Ulpělých na kůži
Yasmin
Je nádherné číst něco takového :-)!
Zamila
Severak: Vlastní zkušenost ? ;-)
Zamila
Krásné obrazy a bezva forma ;-) Sice je taková neukončená, ale tím líp ... :-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Řeky : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Rustikální perníková chaloupka
Předchozí dílo autora : Symbolicky sentimentu
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
ladygodiwa [14], Davidss [10], fastavačka [9], oči směrem k zemi [8]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)

