Těch petrklíčů
tady na mojí zahrádce
už vystrkují svoje hlavy
kvést budou jenom krátce
Kéž odemknou mi správnou cestu
k mojí velké lásce
Kéž udají mi směr
to já nehraju fér
Teď nevím kudy kam
a ani nespěchám
jen hlava jako včelí úl
Možná jsem ušla cesty půl
cesty na cestě poznání
možná zbývá jen pokání
Přijmout a odpustit
Ale komu?
Snad sobě
a najdu cestu domů
do svého nitra
Včera už na své cestě nehledám
Dnes je dnes
a zítra bude zítra.
tady na mojí zahrádce
už vystrkují svoje hlavy
kvést budou jenom krátce
Kéž odemknou mi správnou cestu
k mojí velké lásce
Kéž udají mi směr
to já nehraju fér
Teď nevím kudy kam
a ani nespěchám
jen hlava jako včelí úl
Možná jsem ušla cesty půl
cesty na cestě poznání
možná zbývá jen pokání
Přijmout a odpustit
Ale komu?
Snad sobě
a najdu cestu domů
do svého nitra
Včera už na své cestě nehledám
Dnes je dnes
a zítra bude zítra.
28.04.2016 14:05
kmotrov: já vím, vždyť já vlastně všechno vím a přesto, občas s láskou ke všemu a k všem, na svých cestičkách zabloudím :-)
28.04.2016 13:55
A42: Jo máš pravdu mně se taky líbí druhá část básničky, ale když už mě to tak napadlo :-)
27.04.2016 06:37
Všem se nám občas ztrácí cesta, já Ti můžu jen od srdce popřát, aby jsi v sobě nalezla cit pro to vidět ji i tam, kde bys ji třeba nehledala.
24.04.2016 23:03
Nehledat včera, to mi jde někdy velmi těžko. Výstižné.
Jen, ale to je čistě můj pocit, bych se možná obešla bez těch petrklíčů.
Jen, ale to je čistě můj pocit, bych se možná obešla bez těch petrklíčů.
23.04.2016 21:41
Včera už nehledám.
Dneska, žiji a sním.
Co bude zítra?
Tak tím se netrápím.
Dneska, žiji a sním.
Co bude zítra?
Tak tím se netrápím.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.