|
Další vykopávka. Kýčovitá. Poslední báseň jsem napsala 2.9.2015. (Volné pokračování básně Co není oficiální se nepočítá.)
|
usínat sama nad ránem
v tu chvíli
kdy něco se láme
okořeněna šafránem
přináší noc cosi marného
do mého polospánku
cosi co nepřipouští smrt
a přesto říká
"máš už na kahánku"
mám pak chuť vyběhnout do ulic
vyřvat si všechnu bolest z plic
vyplakat duši z těla
všechnu tu tíhu světa
kterou by neuneslo ani tisíc mužů
všechnu ji poslat s větrem pryč...
...a pak si vzpomenu
že tě mám
a na ten pocit když tě objímám
Náhle nemusím už utíkat
jen nechám prohřát tělo citem
svět zalít duhovým koloritem
to ve mně probouzí se cosi
čemu dal jsi světlo ty
a co jsem v sobě neznala
prý že je láska klišé
mně ale netíží
to co se říká
to co se píše
jsi co jsem vždycky hledala
v tu chvíli
kdy něco se láme
okořeněna šafránem
přináší noc cosi marného
do mého polospánku
cosi co nepřipouští smrt
a přesto říká
"máš už na kahánku"
mám pak chuť vyběhnout do ulic
vyřvat si všechnu bolest z plic
vyplakat duši z těla
všechnu tu tíhu světa
kterou by neuneslo ani tisíc mužů
všechnu ji poslat s větrem pryč...
...a pak si vzpomenu
že tě mám
a na ten pocit když tě objímám
Náhle nemusím už utíkat
jen nechám prohřát tělo citem
svět zalít duhovým koloritem
to ve mně probouzí se cosi
čemu dal jsi světlo ty
a co jsem v sobě neznala
prý že je láska klišé
mně ale netíží
to co se říká
to co se píše
jsi co jsem vždycky hledala
17.02.2016 16:00
Zamila
Ta se mi líbí ... Sice na mě trochu moc ukecaná, ale nevadí :-) A k anotaci, Ty už snad jako nepíšeš ? :-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.