přidáno 04.01.2016
hodnoceno 5
čteno 1162(18)
posláno 0
Bez kousku naděje,
v podivném šerosvitu,
v příběhu bez děje,
ve světě bez pocitů…

Elegii svou si zpívám.

Po pádu už nechci vstát
a ztrácím sílu milovat,
jen hloupě tápu v minulosti,
než vyschnou slzy plné zlosti…

Na chladnou lásku zavzpomínám.
přidáno 17.01.2016 - 10:14
Zamila
Druhá strofa je moc vydařená. Zbytku trochu chybí něco originálního ...
přidáno 08.01.2016 - 00:19
Homér: Děkuji ti. ;-)
přidáno 08.01.2016 - 00:18
Yana: Děkuji. :-) Pochopila jsi to zřejmě tak, jak jsem zamýšlel.
přidáno 07.01.2016 - 13:20
Slušná práce...
přidáno 05.01.2016 - 19:53
všichni je za sebou máme a proč zrovna na ty chladné tak často vzpomínáme? Beznadějně, rozervaně...Jo líbí se mi to, líbí se mi jak si tu básničku napsal

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Chlad lásek minulých : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Tušíš?
Předchozí dílo autora : Zakázané ovoce

» narozeniny
pešu [17], modroocko [17], VKate [15], "Autor"sám [15], Chelli [14], Dragonfly [12], Z vína korek [12], Benea [11], Ari [10], Katekutaka [3], HynekKarel [2]
» řekli o sobě
samiVdavu řekl o Cecidit angelus :
Pokud má někdo vůli na sobě pracovat a brát si něco z kritiky, má šanci se v psaní výrazně zlepšovat. Této autorce nemusíte mít strach říct, že se vám něco nelíbí, pokud je to racionální, na chybě zapracuje a odvděčí se vám dobrým dílem!
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2026 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming