Ze sbírky: "Balady našich dnů"
 22.04.2008
6
2119 (23)
0


Fénová


Elektrický výboj
s molekulou vody,
na druhý břeh tě
doprovodí.

***

Jen tak stojím u vany
a fén v ruce třímám,
mám zavřená víčka
a vzpomínám.

Na to, co nebylo,
co není,
co nebude,
co se nikdy nezmění.

Na hořkost cukroví
tvých rtů,
na drsnost hedvábí
našich dnů.

***

Jak na jasné nebe
černá mračna,
do mysli se vkradla,
holka jedna panovačná.

***

Jen tak stojím u vany
a fén z ruky pouštím,
jsem blázen, morbidní,
ale neodpouštím.

Elektrický výboj
s molekulou vody,
na druhý břeh tě
...

Ze sbírky: Balady našich dnů
 23.04.2008 17:35
Moc pěkná, krásný věrše... Líbí.:o)
 23.04.2008 17:21
Ale tak to si každý musí přednést jak mu to sedne... já mám raději tu vážnější podobu, i když je fakt, že když si to čtu po několikáté, tak to pomalu zpívám... =D...
Jinak díky všem...
 23.04.2008 15:41
Tohle je vážně pěkný...;)...
 22.04.2008 22:49
tady si dovolím trošku nesouhlasit.. bez vážného čtení by se mi to tolik nelibilo :-)
 22.04.2008 19:28
já morbidní ráda... :D... jenom se mi k tomu možná nehodí to vážné čtení ;)
 22.04.2008 17:32
Jedná se o pouhé vžití se do možné situace. Tato báseň je vázána na kontext sbírky v níž se nachází, takže si odpusťte komentáře typu, že jsem blázen a měl bych se jít léčit... děkuji...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.