|
Ze sbírky: "Balady našich dnů"
 21.04.2008 2 1889(16) 0 |
|
|
Muka
***
**
*
Zas je večer, zas je noc
a já volám probuzení na pomoc.
*
**
***
Černá hlína v černé tmě
a lopata v mých rukách.
Mrtvé tělo dívky
a má duše v mukách.
Tělo kamarádky
na zemi tu leží,
chladné a bez krve,
bože, oč tu běží!?
Musím se jí dotknout,
musím ji zahrabat,
proč musím?... Musím,
kopat, kopat, kopat!
Vstaň a promluv,
prosím, buď zas živa zdráva,
dýchej a otevři oči,
prosím, ať život neprohrává.
Nechci, nechci,
musím, já musím,
nemohu, nemohu,
bože, já se dusím!
Temno před očima,
nohy se mi podlamují,
padám k zemi, k ní
a její oči... na mě se dívají!
***
**
*
Už je ráno, už je den
a já nevím, kde to jsem?
*
**
***
***
**
*
Zas je večer, zas je noc
a já volám probuzení na pomoc.
*
**
***
Černá hlína v černé tmě
a lopata v mých rukách.
Mrtvé tělo dívky
a má duše v mukách.
Tělo kamarádky
na zemi tu leží,
chladné a bez krve,
bože, oč tu běží!?
Musím se jí dotknout,
musím ji zahrabat,
proč musím?... Musím,
kopat, kopat, kopat!
Vstaň a promluv,
prosím, buď zas živa zdráva,
dýchej a otevři oči,
prosím, ať život neprohrává.
Nechci, nechci,
musím, já musím,
nemohu, nemohu,
bože, já se dusím!
Temno před očima,
nohy se mi podlamují,
padám k zemi, k ní
a její oči... na mě se dívají!
***
**
*
Už je ráno, už je den
a já nevím, kde to jsem?
*
**
***
Ze sbírky: Balady našich dnů
23.04.2008 - 15:32Možná že už jsem ti psala, že by se mi tvoje věci líbily víc na jevišti;)...*
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Muka : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Fénová
Předchozí dílo autora : Slečna Neznámá
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
januve [16], petr richter [14], NiKiTa [13]» řekli o sobě
shane řekl o Severka :Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX
