stál na nábřeží a usmíval se
a já si říkal
tenhle člověk by byl schopný napsat báseň
byla zima bylo holo byla Praha
a on by psal
pohybem prstů a nonšalantním mrknutím ucha
slova
která by i toho nejoranžovějšího sběratele turistických vajglů
chytila za srdce
stál tam jako smějící se strom
a já si říkal
mám
stydlivě rád
malé ruce a prsa a tajné pihy a spoustu těch Ona
ale tenhle člověk...
by byl schopný napsat báseň.
třeba i o mně.
vykřikla labuť a já šel pryč
 01.02.2016 23:52
Každá báseň je tak jiná a tak svá a tak líbivá a tak jediná....až to není možné :)
 10.11.2015 09:56
casa.de.locos: Děkuji, ale na to ani nemysli! :D
 09.11.2015 23:57
píšeš s takovou lehkostí že se za sebe stydím a mám chuť přestat
krásná báseň
 09.11.2015 21:50
mně se líbí tvá originalita, je to svěží vánek.. líbí se mi
 09.11.2015 21:46
jo, je to něco osobitého a to se mi na těch tvých básničkách líbí, je to nové, mladé, není to vůbec hloupé a jsou tam vždy naprosto originální místa
 09.11.2015 20:31
 A42
Jo, takhle umět psát, to by... ta labuť měla asi pravdu...
 09.11.2015 19:38
mechanická okurka: jo, to je v pořádku, rebelující vokurko :)
 09.11.2015 19:14
Jiří Turner: Jenomže já jsem rebel, co si vytváří vlastní pravidla a ani ty nikdy nedodržuje! :D
 09.11.2015 19:01
:) tak tohle už je na pro mne moc velká divočina, úplně se na nějaká syntaktická pravidla vyfláknou asi nedokážu :)
 09.11.2015 18:49
tohle je taková ta báseň, po které musí člověk několikrát zamrkat
...vážně hezká

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.