Inspirováno Karlem Plíhalem
Neslýcháno!
Každý ráno
snídá moje holka
vařenýho čolka.

Chtěl bych po tvým hrobě hopkat
s buldozerem značky Bobcat.

Má láska je ženy kousek,
sbalil jsem ji na pět housek.
A že já jsem chlapa kus,
zalezem si pod ubrus.

Zeptal jsem se Esterky,
jestli nemá breberky.
Hned mi dala přes papulu,
co prej si to dovoluju,
že má jenom škvora.
To jsem to zas zvoral!

Na včerejší pitce
dvořil jsem se Jitce,
jenomže jsem trošku přebral,
takže mi ji kámoš přebral.

Vojto,
doj to!

Já mám holku Vlastu,
co je celá z plastu.
Má bejvalka Tereza
byla celá z železa,
ale moc jsem na ní ani nelez,
jelikož nebyla nerez.

Políčil jsem na štiky
deset kilo paštiky,
jenže byla husí,
což se rybám hnusí.

Buď tak hodná, milá Ester,
umlkni a jez tér.

Básník Karel Plíhal
denně s múzou líhal.
Proto vždycky pod peřinou
se z něj rýmy jenom řinou.
 09.11.2015 21:54
Takový blbinky, který ale hned tak někdo nenapíše, líbí
 08.11.2015 18:07
paráfa :D
 08.11.2015 16:28
Skvělá :) Za mě asi taky nejlepší ten Bobcat a k tomu ty "vybíravý" ryby :D
 08.11.2015 15:47
nejvíc se mi líbí ten Bobcat. U toho bych i věřil, že to má na svědomí Plíhal. :D
 08.11.2015 13:03
 A42
Plíhal by z tebe měl radost. Kouzelný! :-))
 08.11.2015 12:28
Dokážu si to úplně představit i s vtipnými obrázky (zvracející štika a pod.) Pokud je tahle forma vnímána jako to, co je v nadpisu, je to úplně v pohodě.
Četl jsem mnohokrát v reakcích na podobné básničky, že: "tohle přeci není žádná poezie!"
Je. A na rozdíl od mnohé jiné taková, která si na nic nehraje.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.