Myslím, že takhle je cítit nekonečno:
v konečcích prstů
v konečném tichu
na konci těch jediných deseti minut na kterých záleží.
Myslím, že takhle je cítit nekonečno:
jako sny o štěstí
jako prázdno v hlavě
jako nádech.
Myslím,
že na tom nezáleží
že to se uvidí
že to je dobrý
že to bude dobrý
že jednou, možná, taky ne.
A nekonečno se vejde do deseti minut,
aspoň myslím.
v konečcích prstů
v konečném tichu
na konci těch jediných deseti minut na kterých záleží.
Myslím, že takhle je cítit nekonečno:
jako sny o štěstí
jako prázdno v hlavě
jako nádech.
Myslím,
že na tom nezáleží
že to se uvidí
že to je dobrý
že to bude dobrý
že jednou, možná, taky ne.
A nekonečno se vejde do deseti minut,
aspoň myslím.
05.11.2015 23:05
Singularitu nezkomprimuješ. Ale můžeš ji strčit do skořápky z oříšku a celé to úhledně zabalit a poslat poštou Východoindické společnosti, ta už si s tím poradí.
teda pokud pro ně taky pracuje nějaký básník, co má trochu cit pro surrealie podobného kalibru. Jinak nevim.
Je povzbuzující vidět, že se nové tváře nebojí volné formy a repetic a vůbec jaksi experimentu.
teda pokud pro ně taky pracuje nějaký básník, co má trochu cit pro surrealie podobného kalibru. Jinak nevim.
Je povzbuzující vidět, že se nové tváře nebojí volné formy a repetic a vůbec jaksi experimentu.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.