18.05.2015
12
Pramínek z hor klokotá
pospíchá do údolí

Láska divoká slepá
proto tolik bolí

Pramínek po kamenech skáče
šumí hluboké lesy

Má lásko bolavá spěchalas
prosím, řekni kde jsi?

Sluníčko paprsky prosvítí borem
pramínek zesílil pod úhorem

A v údolí jsem já

Oblohu zbrázdily krvavé jizvy
zcelí je noc, ticho a tma.
 29.05.2015 10:42
Zdrobněliny navozují dojem lehoučké, až dětsky naivní básně, kterou závěrem posuneš do úplně jiné polohy. Ten zvrat se mi líbí. Jenom drobnost: pořád se mi chce číst "láska slepá divoká", s "pramínek z hor klokotá" se mi to rýmuje daleko lépe.
 26.05.2015 20:48
 j.f.julián
ten závěr je dobře-je to tvůj styl, myslím
celá je ve fajnu
 20.05.2015 22:28
závěr jakoby useknutý, co nutí popřemýšlet....
krásná
 19.05.2015 20:18
Já mám moc rád takové folkové (nebo i folklórní)nápěvy. Celá báseň je lehká, zpěvná a temným závěrem to graduje. Hezké, Yano.
 19.05.2015 09:01
ano i mě se čte hezky :-)
 18.05.2015 21:51
hezky se mi četla
 18.05.2015 12:58
Děkuji vám:-)
 18.05.2015 12:56
Umouněnka: dík, je tam
 18.05.2015 12:41
příjemné čtení :)
 18.05.2015 12:06
Moc hezké.Přesně taková je láska.. divoká , slepá a bolí :)
 18.05.2015 09:19
je to takové něžné, milé, ale není v posledním řádku chybné íčko? Pokud je má zcelit, tak by tam dne mne mělo být měkké.
Jinak pěkné.
 18.05.2015 09:11
líbí

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.