|
Jsem malý motýl, aneb nic ve světě zvaném "Láska"
 16.10.2007 1 1808(14) 0 |
Konec malého motýla
Jsem malý motýl,
se srdcem jak papírovou tvrzí.
Jsem malý motýl,
co láska zničila ho brzy.
Jedna Černá růže,
žije v davu a přec je sama,
Jedna Černá růže,
známa a přec mě nepoznána.
Někdy horká, jindy ledová,
nevábil mě její smích ani lesk.
Někdy horká, jindy ledová,
má však pravdu, zbyl mi jenom stesk.
Jsem malý motýl,
se srdcem pro Černou růži.
Jsem malý motýl,
jemuž srdce brzy doslouží.
Štěstím a blahem,
cítit šel její pyl,
Štěstím a blahem,
naplněn jsem byl.
Než řekla mi:
„Ne, promiň, ale nic více“.
Než řekla mi:
„Vyber si jinou, je nás tu na tisíce“.
Jsem malý motýl,
láskou zničený.
Jsem malý motýl,
životem znuděný.
Jsem malý motýl,
se srdcem jak papírovou tvrzí.
Jsem malý motýl,
co láska zničila ho brzy.
Jedna Černá růže,
žije v davu a přec je sama,
Jedna Černá růže,
známa a přec mě nepoznána.
Někdy horká, jindy ledová,
nevábil mě její smích ani lesk.
Někdy horká, jindy ledová,
má však pravdu, zbyl mi jenom stesk.
Jsem malý motýl,
se srdcem pro Černou růži.
Jsem malý motýl,
jemuž srdce brzy doslouží.
Štěstím a blahem,
cítit šel její pyl,
Štěstím a blahem,
naplněn jsem byl.
Než řekla mi:
„Ne, promiň, ale nic více“.
Než řekla mi:
„Vyber si jinou, je nás tu na tisíce“.
Jsem malý motýl,
láskou zničený.
Jsem malý motýl,
životem znuděný.
Ze sbírky: Uvadlá květena
18.10.2007 - 12:51Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Konec malého motýla : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Konec Černé růže
Předchozí dílo autora : Ztratila se Černá růže
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Vladan [13], marinka [9], Gabriela Malá [1]» řekli o sobě
wojta řekl o "Autor"sám :Nemám rád, když mě nutí, dělat něco z chutí. To se mě právě stalo, že chci vložit další ,,dílo" a hle, nejde to. Nejsem dosti aktivně kritický a počet vložených děl, začíná převyšovat počet kritik. Jistě, mohl jsem to přejít mlčky, zkritizovat nebo pochválit jiného autora- autorku, mohl jsem .... . Ale to se neslučuje s mým naturelem, avšak dříve, než-li začnu pěnit, bych se měl zeptat sám sebe k čemu to všechno vlastně je ? Někdo moudrý napsal, že inteligenci nelze jednoznačně definovat, ale je to zhruba stav přizpůsobení se lidem, kteří nebyli ochotni se přizpůsobit. Je to věc názoru, ale abych dostál pravidlům, budu kritizovat - sám sebe. Pravidla to nezakazují, navíc já se dostatečně znám natolik, abych věděl, co si mohu jako kritik k sobě, jako autorovi dovolit, mohu se proto plně opřít do významu díla, které jsem jako autor napsal a které současně, jako kritik kritizuji. Jednou jsem měl napsáno v posudku: v kolektivu je oblíben i když jej svým jednáním, často rozvrací. Tenkrát jsem se zlobil, dneska tomu musím dát za pravdu.
