|
Prázdno uvnitř... Hra na to, že je zapomenuto a nic se nestalo.
 11.03.2015 6 903(11) 0 |
Mrazí mě z tvého pohledu,
i když ztrácíš se z dohledu
mých všedních dní...
Možná touha a bezmoc,
co přináší "nemoc",
unáhlené slova i kroky.
Ztrácim naději a roky...
i když ztrácíš se z dohledu
mých všedních dní...
Možná touha a bezmoc,
co přináší "nemoc",
unáhlené slova i kroky.
Ztrácim naději a roky...
16.03.2015 - 01:17začátek se mi moc líbí a potom to mírně spadne do klišé. jinak pocitům naprosto rozumím.
12.03.2015 - 13:37ano, unáhlená slova a kroky, jsou často na škodu.. líbí se mi zvlášť význam prvních tří řádků..
11.03.2015 - 19:19Zapomenou nejde tak snadno, něco o tom vím..Líbí se mi jak jsi to napsala jen tu naději neztratit.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Přichází jaro : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Zas na chvíli tě mám....
Předchozí dílo autora : Cesta za nadějí
