| 
Prázdno uvnitř... Hra na to, že je zapomenuto a nic se nestalo.
  11.03.2015  6  1150(11)  0 | 
Mrazí mě z tvého pohledu,
i když ztrácíš se z dohledu
mých všedních dní...
Možná touha a bezmoc,
co přináší "nemoc",
unáhlené slova i kroky.
Ztrácim naději a roky...
i když ztrácíš se z dohledu
mých všedních dní...
Možná touha a bezmoc,
co přináší "nemoc",
unáhlené slova i kroky.
Ztrácim naději a roky...
 16.03.2015 - 01:17
 16.03.2015 - 01:17začátek se mi moc líbí a potom to mírně spadne do klišé. jinak pocitům naprosto rozumím.
 12.03.2015 - 13:37
 12.03.2015 - 13:37ano, unáhlená slova a kroky, jsou často na škodu.. líbí se mi zvlášť význam prvních tří řádků..
 11.03.2015 - 19:19
 11.03.2015 - 19:19Zapomenou nejde tak snadno, něco o tom vím..Líbí se mi jak jsi to napsala jen tu naději neztratit.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Přichází jaro : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
 | podobná díla
Následující dílo autora : Zas na chvíli tě mám....
Předchozí dílo autora : Cesta za nadějí
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
Sokolička řekla o milancholik :Naprosto skvělý člověk... Vždy mi dokáže zvednout náladu. Jeho verše a písně mi berou dech. Můj snivý poeta.:o)

 
  
  
  
  
 