|
Je lepší se smířit s minulostí, bolestí a sam se sebou. Protože život je dost krátký a slzami ho zalévat nemá smysl...
 19.01.2015 8 1283(13) 0 |
Odpustit nebo se léta trápit,
život je krátký...
Smířit se, nechtít nic vrátit,
krok v před a né zpátky.
Mám nadání na špatné rozhodnutí,
ze správné cesty často sejdu,
srdce dál jít mě nutí
a neumím říct nejdu.
Bez naděje se nedá žít,
ale držet se zpátky slibuji,
nemohu si, co chci vzít,
proto hradby buduji.
život je krátký...
Smířit se, nechtít nic vrátit,
krok v před a né zpátky.
Mám nadání na špatné rozhodnutí,
ze správné cesty často sejdu,
srdce dál jít mě nutí
a neumím říct nejdu.
Bez naděje se nedá žít,
ale držet se zpátky slibuji,
nemohu si, co chci vzít,
proto hradby buduji.
21.01.2015 - 22:32Děkuji všem za názory jistě si pro příště z toho něco vezmu- pokusím se tedy ;-)
21.01.2015 - 17:56Souhlasím s Jiřím, mám nadání na špatná rozhodnutí by bylo lepší. Obsahově se mi líbí, trošku mi to kazí rýmy, ale celkově spíš chválím.
21.01.2015 - 09:16Tvoje báseň se mi líbí svojí atmosférou a krásnými obraty. Když si ji nahlas čtu, tu a tam si přidávám či ubírám hlásky. Myslím, že některé verše by se daly kosmeticky rytmicky doladit, ale to je zcela subjektivní. Ve verši "Mám nadání na špatné rozhodnutí", by byl asi vhodnější: "Mám nadání na špatná rozhodnutí", ale to je úplný detail. :)
19.01.2015 - 21:47Zamila
Tohle je opravdu krásné:
"Mám nadání na špatné rozhodnutí,
ze správné cesty často sejdu,
srdce dál jít mě nutí
a neumím říct nejdu."
Paráda ! No, a pak bych trochu usadila to nepoetické "né" a závěr, ten mi nesedí. Zabíjí celkovou vzletnost básně, konec prostě nějak infantilně napsaný, škoda.
"Mám nadání na špatné rozhodnutí,
ze správné cesty často sejdu,
srdce dál jít mě nutí
a neumím říct nejdu."
Paráda ! No, a pak bych trochu usadila to nepoetické "né" a závěr, ten mi nesedí. Zabíjí celkovou vzletnost básně, konec prostě nějak infantilně napsaný, škoda.
19.01.2015 - 16:48souhlasím s Lenčou a Ailin, jen ty hradby budeme muset začít spíše bourat a zdolávat, abychom si dovolili vzít si , co chceme, po čem toužíme...
19.01.2015 - 15:07"Srdce dál jít mě nutí a neumím říct nejdu"... to se mi moc líbí. A souhlasím s Lenčou :)
19.01.2015 - 12:52"Mám nadání na špatné rozhodnutí" :)
Ona i ta "špatná cesta" má vždycky něco do sebe.
Krásná báseň od srdce :)
Ona i ta "špatná cesta" má vždycky něco do sebe.
Krásná báseň od srdce :)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Cesta za nadějí : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Přichází jaro
Předchozí dílo autora : Na miskách vah
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Vladan [14], marinka [10], Gabriela Malá [2]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?
