21.03.2015
6
1322 (12)
0
Vždyť se nedá na nic spolehnout,
říkám si dokola,
že nemůžu podlehnout.
Zas náhlý útok, vzplanutí,
když myšlenky mě donutí
zavřít oči, nevidět,
jako by byl jiný svět.
Z planých nadějí obojek na krku,
a že mě škrtí na to mám záruku,
tak co ještě chybí k pochopení,
že láska je a v mžiku není.
Já už se nechci bát,
že po letu přijde pád,
který zase srdce změní
v jedno velké opevnění.
 23.03.2015 08:44
líbí se mi:)
 22.03.2015 08:15
Krásná jarní!
Hezky to plyne. Kdybys i ten úvod srovnala, aby se to rýmovalo a pěkně to rozdělila do slok...:-)
 21.03.2015 22:05
Díky všem za přečtení a koment ;-)
 21.03.2015 18:22
Hezká moc. Každá láska se počítá, i ta nejkratší. Láska je prostě zázrak. Pryč se strachem, užívat si a basta. :-))
 21.03.2015 17:40
Druhá část je fakt skvělá :)
 21.03.2015 17:22
i přes profláknuté téma, tam máš hezké myšlenky, druhá polovina mi přijde lepší.. zvlášť závěr, přesto mi to přijde takové nedotažené.. :-)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.