 21.03.2015 6 1255(12) 0 |
Vždyť se nedá na nic spolehnout,
říkám si dokola,
že nemůžu podlehnout.
Zas náhlý útok, vzplanutí,
když myšlenky mě donutí
zavřít oči, nevidět,
jako by byl jiný svět.
Z planých nadějí obojek na krku,
a že mě škrtí na to mám záruku,
tak co ještě chybí k pochopení,
že láska je a v mžiku není.
Já už se nechci bát,
že po letu přijde pád,
který zase srdce změní
v jedno velké opevnění.
říkám si dokola,
že nemůžu podlehnout.
Zas náhlý útok, vzplanutí,
když myšlenky mě donutí
zavřít oči, nevidět,
jako by byl jiný svět.
Z planých nadějí obojek na krku,
a že mě škrtí na to mám záruku,
tak co ještě chybí k pochopení,
že láska je a v mžiku není.
Já už se nechci bát,
že po letu přijde pád,
který zase srdce změní
v jedno velké opevnění.
22.03.2015 - 08:15Krásná jarní!
Hezky to plyne. Kdybys i ten úvod srovnala, aby se to rýmovalo a pěkně to rozdělila do slok...:-)
Hezky to plyne. Kdybys i ten úvod srovnala, aby se to rýmovalo a pěkně to rozdělila do slok...:-)
21.03.2015 - 18:22Hezká moc. Každá láska se počítá, i ta nejkratší. Láska je prostě zázrak. Pryč se strachem, užívat si a basta. :-))
21.03.2015 - 17:22i přes profláknuté téma, tam máš hezké myšlenky, druhá polovina mi přijde lepší.. zvlášť závěr, přesto mi to přijde takové nedotažené.. :-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Zas na chvíli tě mám.... : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Ztratíme se...
Předchozí dílo autora : Přichází jaro
