Už vím, kam patřím...

Hledám Tebe

co budeš mě držet za ruku
až mi budou odebírat
z poloprázdných žil
poslední zbytek krve
ke konečné diagnoze


Až mi mozek vyschne
nedostatkem citu
a já se nedokážu vrátit sama domů
zapomínaje cestu
lemovanou planou růží
s potůčkem plodové vody
do které duše vplout touží
abych se směla znovunarodit

Zabalíš mě do plédu z patchworku
vzpomínek a zasnění
vyvezeš na louku
kde utopím se v bledulích

Sněženky budu hladit očima
protože pokřivené prsty
už na ně nedosáhnou
Každé jaro to byly první květy
od někoho kdo mě miloval
a nikdy nezapomněl
na první posly jarní něhy
a naděje v červánková rána
sluncem utkané dny

Už vím
kam patřím
Chci se vrátit zpátky do lůna lásky
A tak svlékám zatuchlý župan
a beru si plesové šaty
z perel rosy a pavoučích nitek

Chci ještě tančit
chci tančit nekonečný valčík
na všech krásných modrých řekách


chci tančit
než uvidím Boha