 07.12.2014 9 1254(15) 0 |
Začíná se snášet
z nebe
krása, která něžně
zebe.
Sněhové jiskřičky
zdobí mi vlasy,
jak zimní princezna
připadám si.
Peříčkům ledovým
dlaně své nastavím,
ony mě pohladí
chladem svým laskavým.
Pak nechám vločky,
ať tváře mi zlíbají,
v slzy se promění,
sotva mě poznají.
Nakonec bláznivě
padám do sněhu...
V náruči závějí
nalézám něhu.
:-)
z nebe
krása, která něžně
zebe.
Sněhové jiskřičky
zdobí mi vlasy,
jak zimní princezna
připadám si.
Peříčkům ledovým
dlaně své nastavím,
ony mě pohladí
chladem svým laskavým.
Pak nechám vločky,
ať tváře mi zlíbají,
v slzy se promění,
sotva mě poznají.
Nakonec bláznivě
padám do sněhu...
V náruči závějí
nalézám něhu.
:-)
Ze sbírky: Žena něžně zasněná
21.02.2015 - 20:47Něžně mazlivá! Jo, mně tam žádná slabika nechybí, tedy na konci poslední sloky, Ve 2. a 4. bych tu připomínku bral. Taky se zamýšlím nad mě, já bych asi dával spíše mne, na druhou stranu - když vzpomenu na školní pomůcku: Dosadit si tvar slova Ty, tak to vypadá správně.:-)))
07.12.2014 - 09:44jj, souhlasm se Zamilou, i já bych tam jednu slabiku dodala, jinak moc krásně zimní ...
07.12.2014 - 09:41Sladce jiskřivá :-) A se smajlem ! No, geniální ! :-D Jen v úplnym závěru mi při čtení tentokrát chybí jedna slabika :-D Místo něhu by šlo "důvěru", ale s tou si to budu číst já ;-) :-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Zasněžená... : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Miluji život, protože...
Předchozí dílo autora : Rozum a srdce ruku v ruce
