 28.11.2014 6 1052(15) 0 |
Andělé s bílým peřím
plovoucí po zčernalé hladině
řeky svíjící se krajinou
pod zesláblým sluncem,
jsou to siluety labutí,
toho páru co tu běžně vídám.
Andělé s dlouhými krky,
ladnější než cokoli pozemského,
když se znovu a znovu
noří pod vodní hladinu.
A když je necháš být,
tak ten tichý pár
zase tiše odletí.
plovoucí po zčernalé hladině
řeky svíjící se krajinou
pod zesláblým sluncem,
jsou to siluety labutí,
toho páru co tu běžně vídám.
Andělé s dlouhými krky,
ladnější než cokoli pozemského,
když se znovu a znovu
noří pod vodní hladinu.
A když je necháš být,
tak ten tichý pár
zase tiše odletí.
08.01.2015 - 13:29Tak jsem si při prvním verši řekla, oj bílé labutě, černá hladina, nebude to takové ohrané. A hle, nádherná atmosféra, obrazová a pocitová báseň. Krásná .-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Labutě : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Lorelei
Předchozí dílo autora : Tak lze...?
