A je pozdě?

Pročítám si naše první zprávy
a škube mi srdce, když vidím, jak jsem zkazil své plány.
Vždyť to šlo dobře, líbil jsem se ti, ne?
Ty mně tolik, že by to šlo za nás za oba.

Já čekal na pravou chvíli, na jasný symbol
a promeškal nejlepší část mého života - tohle léto.

Po zkoušce dospělosti, nedospělý dospělák,
co se zamiloval do tvých sluncem ozářených pastí.

Léto ubíhalo a já to stále neviděl.
Vždyť momentů bylo nespočet,
kéž bych v tobě lépe číst uměl.
Já idiot.

Sestrojil bych stroj času a vrátil se do třináctého června,
pozval tě na Kofolu a užil si víc toho z(a)traceného léta.