|
další o nás
 02.09.2014 19 1815(37) 0 |
Kdysi
/ to ještě
mlčelo se o tichu
a byly chvíle
kdy nepohnul se čas /
My našli oheň
a vzbudili jej
Pohříchu
A ticho
uhořelo v nás
23.09.2014 - 14:18vanovaso: slnečnica: Lizzzie: ioreth: Opožděně, ale přece - moc děkuju. Všem :-)
03.09.2014 - 08:42loner:
Z jeskyně je zlatý důl,
z plemenného býka vůl,
z deštného stromu do hospody stůl,
nemám čas je pravdy půl
Z jeskyně je zlatý důl,
z plemenného býka vůl,
z deštného stromu do hospody stůl,
nemám čas je pravdy půl
02.09.2014 - 20:43parni stroje zaplasily kone,
soudruzi z NDR udelali chybu,
kytky z plastu prestaly vonet,
vsichni budem o nouzi trit bidu ....
jsi me nejak svojim pocinem vybudil :)
soudruzi z NDR udelali chybu,
kytky z plastu prestaly vonet,
vsichni budem o nouzi trit bidu ....
jsi me nejak svojim pocinem vybudil :)
02.09.2014 - 20:40hmmm .... vedeckotechnicky pokrok .... krasne napsano .... povedlo se ti to ....
02.09.2014 - 16:47Zamila
Ta je ale krásná ... !! :-) Hezky zrýmovaná :-)
02.09.2014 - 12:32Líbí se mi myšlenka spáleného ticha. Hezky se to zakulacuje, cyklicky uzavírá, takže nic nepřečnívá. Jak je u tebe zvykem, úsporné a všeříkající. Nic než chvála mě nenapadá :).
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Kdysi : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Z konce září
Předchozí dílo autora : O nás
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Jiskřička [18], jana.roz@seznam.cz [17], Kirsty [17], něco končí [14], Conely [9], cavansit [8], Andrea [2]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
