11.08.2014
9
Slunečnice odkvétá
užila si svého léta
tanečnice se sluncem
smířena se svým koncem

Odzvoněno lučním zvoncem
hlavu sklání přetěžkou
nedávno ještě byla kněžkou
teď ohnutý stvol
k zemi se kloní
je šedá, zvadlá, nezavoní

Pomíjí čas kdy na výsluní
zářila
tančila
zlatá
ke svému konci chvátá
ptáci sezobou zbylé zrní
snad olej
nic více nezbyde po ní

A byla ta nejlepší tanečnice
za sluncem se otáčela
dokola
dokola
dokola
jak zazářila tak zhasla
slunečnice...
 23.08.2014 19:48
kmotrov: děkuji moc, je to samozřejmě báseň nejen o slunečnici
 23.08.2014 11:52
Ten olej, to jsou naše básně...

Moc se mi to líbí!
 14.08.2014 09:17
taron: ŽblaBuňka: děkuji, věrní
 14.08.2014 09:17
Midem: jasně, vlastně ta báseň skoro není o slunečnici :-), dík
 14.08.2014 00:26
I tanečnice stárnou. Ale bez nich bychom jen na místě stáli. 1*
 12.08.2014 10:43
ou, kluci už toho napsali dost, tak, tak....nádhera, krása...
 11.08.2014 23:02
zajímavé ztvárnění
když vidím slunečnici, olej by mne nenapadl
když vidím její lány, nic jiného než ten olej mne nenapadá
 11.08.2014 18:03
přesně jsi vystihl pocitovka, jedu domů a z obou stran lemují silnici slunečnice, a pak už si jen přeříkávám dokola co chci napsat až to hodím na papír a ještě z jedné věci mám radost, já sama mám pocit že mé básně jsou v podstatě prosté, nejsem žádný vědátor :-)o to více mě potěší když zaujmou :-)
 11.08.2014 17:58
Hezká "pocitovka", mám rád to, co cítím z této básně, tu imaginaci prostých věcí.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.