Dívka co jde za svým cílem odhodlaně
ta co tě pohledem svým uhrane
natahuješ k ní své dlaně
ona je žadaná
objektem pozornosti
chtěl by si ji mít minimálně ze zvědavosti
když tě jednou chytí tak už jsi ztracený
tělo máš zarudlý a zpocený
proklínáš tu noc co si ji srdce dal
nejraději bys jak plamen plápolal
vidíš mosty co hoří před tebou
topíš se a nejde se nadechnout
chtěl si se jako orel vznést
na křídlech ji jako anděla nést
ona ti ale přistřihla křídla
střepina ti v nich uvízla
vzletět se nedá marná snaha
sbohem ti lásko ted dávám
ta co tě pohledem svým uhrane
natahuješ k ní své dlaně
ona je žadaná
objektem pozornosti
chtěl by si ji mít minimálně ze zvědavosti
když tě jednou chytí tak už jsi ztracený
tělo máš zarudlý a zpocený
proklínáš tu noc co si ji srdce dal
nejraději bys jak plamen plápolal
vidíš mosty co hoří před tebou
topíš se a nejde se nadechnout
chtěl si se jako orel vznést
na křídlech ji jako anděla nést
ona ti ale přistřihla křídla
střepina ti v nich uvízla
vzletět se nedá marná snaha
sbohem ti lásko ted dávám
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.