Žít jedním snem,
který se neplní.
Vrátit poslední den,
poslední mazlení.
Vidět starý obraz,
rozervaný na kusy
cárů překrásných dní,
kdy jsem tě měla
až na pokraj svého hloubání.
Nenávidět sny,
které splní.
Nenávidět dny,
které nikdo nepochopí.
Nezapomenout na úsměv,
který se nevrátí,
či zůstat stát na cestě
nočních strání.
Vžívat se do kapky rosy
po ránu,
jak ladně osedlá si
svou jedinou touhu,
dostat se níž.
Nikdy nezapomenu na obraz,
kde ladně si sníš.
který se neplní.
Vrátit poslední den,
poslední mazlení.
Vidět starý obraz,
rozervaný na kusy
cárů překrásných dní,
kdy jsem tě měla
až na pokraj svého hloubání.
Nenávidět sny,
které splní.
Nenávidět dny,
které nikdo nepochopí.
Nezapomenout na úsměv,
který se nevrátí,
či zůstat stát na cestě
nočních strání.
Vžívat se do kapky rosy
po ránu,
jak ladně osedlá si
svou jedinou touhu,
dostat se níž.
Nikdy nezapomenu na obraz,
kde ladně si sníš.
18.04.2014 09:19
Vynikající. Je inteligentně rýmovaná, je silně niterná, ale ten infinitový vzor vět tomu dodává právě opačný nádech. Rozhodně se ale čtenář přes její umělecký vzhled dokáže překlenout a vejít do křehké výpovědi, která je silně pocitová. Velmi zdařilá věc.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.