Už ani nevím,
jak to vůbec začíná.
Když Vám to povím,
tak těžko se mi vzpomíná.

Tiše se začal psát
krásný příběh lásky,
který nechtěl nikdy spát,
ale zanechal na tváři vrásky.

Já bojoval
až do konce.
Srdce jsem daroval,
ale sám koukám na slunce.

Tvoje rty medové
jakoby se rozplynuly
a staly se ledové,
když oči v slzách utunuly.

Čtyři prázdné stěny
a venku jako strašák v poli.
Proč přišly kruté změny
a konec jedné kapitoly?

Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.