|
"Víš, neber si to osobně!"
|
Jako bych tě neviděla věčnost, ale byl jsi tu včera
(snad)
jen jsi mě držel za ruku a podezřele mlčel
(já tě blíž u sebe chtěla).
Ptala jsem se tě co je špatně...ticho
(ale jen v mé mysli)
tak se se slzou stékající po tváři ptám znova
(ale zase ticho):
"Kde jsi?"
(snad)
jen jsi mě držel za ruku a podezřele mlčel
(já tě blíž u sebe chtěla).
Ptala jsem se tě co je špatně...ticho
(ale jen v mé mysli)
tak se se slzou stékající po tváři ptám znova
(ale zase ticho):
"Kde jsi?"
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Láska melancholika : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Neříkej mi vrahu
Předchozí dílo autora : Jen další omyl
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0+1 skrytých» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
NoWiš řekl o dvakredencedekadence :Jednou mi hasila obličej, když jsem se popálil. Dodnes mi tam nerostou vousy. Prý to pak chutnalo jako karamel. Jednou mě popálila. Rusalka bez rybníčku, bolavá duše, námět na mý nejkrásnější básně. Kupodivu pořád šťastná, i když byste to do ní neřekli. Bolavá a šťastná. Jako odřený koleno v létě. Mám tě rád. Koleno, poleno.

