Co teď ...

mně se moc líbí jak jsi ji napsala, přijde mi taková lehká a přitom z ní vnímám bolest a muka básnického subjektu, je to báseň nádherně metaforická a je o nenaplněné lásce, tak ji chápu

Severak: Tak to mi pak nezapomeň dát adresu ;)

Megynka: můj život je mnohem nudnější - je to dokonce MONOTYP :-D

Ne vážně, pomalu zakládám blog, takže o mé zajímavé myšlenky nikdo nepříjde.

Severak: Zkus. Nebudeš litovat. Můj život je také nudný - stereotip - ale i kdybys psal denně to samé, občas se tam objeví myšlenka - jedna věta - která pak bude stát za to ;)

Megynka: četl jsem teď nedávno deník Andreje Tarkovského, je to zajímavá četba, lidsky, umělecky i historicky.

Chvíli jsem si hrál s myšlenkou psát si deník, ale mám na to moc nudný život. Psát v deníkové formě povídky taky není nejlehčí, tak snad někdy příště...

Severak: Ano, přesně toho ;)

Megynka: jako skutečného papírového deníku, kam si člověk zapisuje co prožil?

Severak: No, ona to vlastně není báseň. Spíš konec jednoho takového ... zápisku do deníku O:) děkuji.

tahle báseň vypadá, jak kdyby její verše pocházely třeba ye tří jiných básní. Dohromady mi to jako občas přes míru racionálnímu člověku smysl moc nedává, ale zní to dobře.