Jen pocity

© Megynka


Stála jsem opodál, pozorovala tvůj stín.
Bála jsem se pohnout a věřila, že spím.
Smála jsi se, svět okolo tebe také.
A mě tekly slzy proudem, tak všelijaké.


Přála jsem si uletět daleko od tebe,
ale v skrytu duše jsem tě spíš chtěla mít více u sebe.
Strašně moc jsem tě toužila obejmout,
jen jsem se bála ... mohlo by to pominout.


Vždy jsem věřila v tebe, v nás,
věřila, že tohle je osud náš.
Věřím dodnes a ty to víš,
snad to za mě jednou celé dopovíš.


Maličká, podívej se mi do očí,
nejenom svět se s tebou zatočí.
Polož ruce na má ramena,
něco končí ... a něco nového tím začíná.