 02.03.2014 1 1393(4) 0 |
© Megynka
Stála jsem opodál, pozorovala tvůj stín.
Bála jsem se pohnout a věřila, že spím.
Smála jsi se, svět okolo tebe také.
A mě tekly slzy proudem, tak všelijaké.
Přála jsem si uletět daleko od tebe,
ale v skrytu duše jsem tě spíš chtěla mít více u sebe.
Strašně moc jsem tě toužila obejmout,
jen jsem se bála ... mohlo by to pominout.
Vždy jsem věřila v tebe, v nás,
věřila, že tohle je osud náš.
Věřím dodnes a ty to víš,
snad to za mě jednou celé dopovíš.
Maličká, podívej se mi do očí,
nejenom svět se s tebou zatočí.
Polož ruce na má ramena,
něco končí ... a něco nového tím začíná.
Stála jsem opodál, pozorovala tvůj stín.
Bála jsem se pohnout a věřila, že spím.
Smála jsi se, svět okolo tebe také.
A mě tekly slzy proudem, tak všelijaké.
Přála jsem si uletět daleko od tebe,
ale v skrytu duše jsem tě spíš chtěla mít více u sebe.
Strašně moc jsem tě toužila obejmout,
jen jsem se bála ... mohlo by to pominout.
Vždy jsem věřila v tebe, v nás,
věřila, že tohle je osud náš.
Věřím dodnes a ty to víš,
snad to za mě jednou celé dopovíš.
Maličká, podívej se mi do očí,
nejenom svět se s tebou zatočí.
Polož ruce na má ramena,
něco končí ... a něco nového tím začíná.
02.03.2014 - 09:36
Jen pocity : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Ty víš, lásko ...
Předchozí dílo autora : Co teď ...
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Jiskřička [18], jana.roz@seznam.cz [17], Kirsty [17], něco končí [14], Conely [9], cavansit [8], Andrea [2]» řekli o sobě
wojta řekl o "Autor"sám :Nemám rád, když mě nutí, dělat něco z chutí. To se mě právě stalo, že chci vložit další ,,dílo" a hle, nejde to. Nejsem dosti aktivně kritický a počet vložených děl, začíná převyšovat počet kritik. Jistě, mohl jsem to přejít mlčky, zkritizovat nebo pochválit jiného autora- autorku, mohl jsem .... . Ale to se neslučuje s mým naturelem, avšak dříve, než-li začnu pěnit, bych se měl zeptat sám sebe k čemu to všechno vlastně je ? Někdo moudrý napsal, že inteligenci nelze jednoznačně definovat, ale je to zhruba stav přizpůsobení se lidem, kteří nebyli ochotni se přizpůsobit. Je to věc názoru, ale abych dostál pravidlům, budu kritizovat - sám sebe. Pravidla to nezakazují, navíc já se dostatečně znám natolik, abych věděl, co si mohu jako kritik k sobě, jako autorovi dovolit, mohu se proto plně opřít do významu díla, které jsem jako autor napsal a které současně, jako kritik kritizuji. Jednou jsem měl napsáno v posudku: v kolektivu je oblíben i když jej svým jednáním, často rozvrací. Tenkrát jsem se zlobil, dneska tomu musím dát za pravdu.
