Náhrdelník slzí

Sevřená v okovech mnou jsi se brodila,
já jsem tě miloval, ty jsi mě zradila!
Jen snítka myrty voněla na šatě,
hrála jsi divadlo, dobře a okatě.

V mých rukou kůže tvá dýchala,
ještě teď slyším jak jsi vzdychala.
Na tebe vzpomínám, vše mě tak mrzí,
v dlaních mi zůstal, tvůj náhrdelník slzí.

Ozvěny marnosti, plamínky dechu,
období křehkosti, žáru a spěchu,
chytám ty vzpomínky do růžových pěstí,
modlím se k Bohu, ať mě dá víc než štěstí!