Milostné útěky

Bezmocně od tebe utíkám,
hlavu k polibku svůdně nahnu,
duši z myšlenek vysvlíkám
a po tvých rtech zas prahnu.

Přivaž mně k sobě živote bolavý,
pros o lásku, kterou jsem neviděla,
vyrvi z těla ven srdce churavý,
stejně bych všem jen záviděla.

Bez lásky zůstaneš jen chudým žebrákem,
na srdci hřál se mi oplzlý had,
nechci žít s nechutným vandrákem,
co místo lásky cítil jen chlad!

Oči jsou přístavem vybraných chutí,
má stehna po tobě v rozkoši řvou,
co mě to táhne a k tobě nutí,
jsou to snad plameny touhy nás dvou?

Kovej mé představy láskou sladce,
obrus ty hrany jazykem,
pak všechno půjde jemně, hladce
a těla splynou dotykem.