Ležím na zádech
za okny plují mraky.
a já je chytám za ocas
vznešené koráby
v hlubokém blankytu
když z mlhovin mě vábí hlas.
Chytám je
lehounkým stiskem
palce a ukazováčku
tak lehounkým
že utíkají zas a zas
bělostně čechrají nebe
a mezi prsty protéká
sluneční jas.
Ležím na zádech
za okny plují mraky
a já je chytám za ocas.
Jestlipak tuší
že já chci plout taky
a nemám vzdušnej pas.
za okny plují mraky.
a já je chytám za ocas
vznešené koráby
v hlubokém blankytu
když z mlhovin mě vábí hlas.
Chytám je
lehounkým stiskem
palce a ukazováčku
tak lehounkým
že utíkají zas a zas
bělostně čechrají nebe
a mezi prsty protéká
sluneční jas.
Ležím na zádech
za okny plují mraky
a já je chytám za ocas.
Jestlipak tuší
že já chci plout taky
a nemám vzdušnej pas.
Ze sbírky: Snílci
05.09.2018 10:27
Ginnare: Moc děkuji. Myslím, že je lehce křečovitá celá, zbytečně moc jsem se snažila nacpat myšlenky do formy. Ale vím přesně, z jakého pocitu vznikla, a ten pocit tam pořád je - aspoň pro mě :).
13.01.2014 21:00
Připojuji se s pochvalou k ostatním...už vím, proč jsem tuto báseň hned nekomentoval, brzy zveřejním báseň Ostrovy včerejší radosti, až si ji přečteš, bude Ti to jasné...
11.01.2014 18:43
Zamila
Moc pěkná, líbí :-)
10.01.2014 18:12
SSS
je super! bavila me
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.