 10.01.2014 16 1185(24) 0 |
Ležím na zádech
za okny plují mraky.
a já je chytám za ocas
vznešené koráby
v hlubokém blankytu
když z mlhovin mě vábí hlas.
Chytám je
lehounkým stiskem
palce a ukazováčku
tak lehounkým
že utíkají zas a zas
bělostně čechrají nebe
a mezi prsty protéká
sluneční jas.
Ležím na zádech
za okny plují mraky
a já je chytám za ocas.
Jestlipak tuší
že já chci plout taky
a nemám vzdušnej pas.
za okny plují mraky.
a já je chytám za ocas
vznešené koráby
v hlubokém blankytu
když z mlhovin mě vábí hlas.
Chytám je
lehounkým stiskem
palce a ukazováčku
tak lehounkým
že utíkají zas a zas
bělostně čechrají nebe
a mezi prsty protéká
sluneční jas.
Ležím na zádech
za okny plují mraky
a já je chytám za ocas.
Jestlipak tuší
že já chci plout taky
a nemám vzdušnej pas.
Ze sbírky: Snílci
05.09.2018 - 10:27Ginnare: Moc děkuji. Myslím, že je lehce křečovitá celá, zbytečně moc jsem se snažila nacpat myšlenky do formy. Ale vím přesně, z jakého pocitu vznikla, a ten pocit tam pořád je - aspoň pro mě :).
13.01.2014 - 21:00Připojuji se s pochvalou k ostatním...už vím, proč jsem tuto báseň hned nekomentoval, brzy zveřejním báseň Ostrovy včerejší radosti, až si ji přečteš, bude Ti to jasné...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Chytám mraky za ocas : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Zasněná
Předchozí dílo autora : Narodit se znovu
