|
Nejraději pro nikoho, bohužel pro jednoho (plus pro dalších padesát tisíc).
|
Dům
v horách ze žlutého skla.
Nebydlí se tu,
jen bílé kápě
zde vkapávají záři do potrhaných látek.
Po ránu sečíst vychladlé peřiny.
Zdi vymleté po tichu
- nerušit figuríny
bubnující okolo lavorového oltáře.
Nad hlavami svítí nic.
a pod koleny piští černí krabi.
Zakleti do šátku.
v horách ze žlutého skla.
Nebydlí se tu,
jen bílé kápě
zde vkapávají záři do potrhaných látek.
Po ránu sečíst vychladlé peřiny.
Zdi vymleté po tichu
- nerušit figuríny
bubnující okolo lavorového oltáře.
Nad hlavami svítí nic.
a pod koleny piští černí krabi.
Zakleti do šátku.
To ale není špatné...představil jsem si nějaký kostel u moře...na skalách.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
ŽLUTÝ KOPEC : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Jezero zapomnění
Předchozí dílo autora : Večerní plavání

