Prosím ....

Můj život někdy taky byl
jen kalná zátoka bolestí
do mé duše šrámy vryl
ne moc hluboké- naštěstí ....

Neumím prostě oddělovat
lidské zrno od nelidských plev ...
A jako z dálky , ze vzpomínek
zas cítím na rtu zaschlou krev ....

Jak Kristus ten svůj těžký kříž
prašnými cestami života nesu ...
A možná dík všem utrpením
tam někam nahoru se vznesu ....

Nenosím jen trnovou korunu
a v dlaních taky nemám hřeby ....
jen prostě občas obracím
se s prosbou vzhůru k nebi ...

Ochraňuj , prosím, bože všechny
kteří mé kroky provázejí
ty , co nedají mi utonout
v samotě kruté , v beznaději ..

Jsou to mí dobří přátelé
s nimi je bitva vyhraná ....
Jsou to tak trochu andělé ...
...svá křídla nosí schovaná ....

Přimlouvám se však i za ty
co i ta má bílá křídla špiní ...
Hlavně jim, prosím , odpusť, bože ....
Protože jen nevědí, co činí .....