|
|
Rodíme se do světa
jako ovce do stáda
jen aby jsme se radovali
a hnali se za životem
kdy si nejsme jistí
svým osudem v duze
danou do kolébky
Jak hvězdy na nebi
se na každého usmíváme
a dáváme smutně
svým snům dobrou noc
a uleháme bok po boku
a s rukou v ruce
s životním partnerem
jen nahodíme falešnou pózu
My na svět přicházíme
aby jsme úsměv dali
všem okolo sebe
ale nakonec ...
na konec každý umírá sám
jako ovce do stáda
jen aby jsme se radovali
a hnali se za životem
kdy si nejsme jistí
svým osudem v duze
danou do kolébky
Jak hvězdy na nebi
se na každého usmíváme
a dáváme smutně
svým snům dobrou noc
a uleháme bok po boku
a s rukou v ruce
s životním partnerem
jen nahodíme falešnou pózu
My na svět přicházíme
aby jsme úsměv dali
všem okolo sebe
ale nakonec ...
na konec každý umírá sám
Duha do kolébky, to je nádherné, nemá tam být ale-v duze dané do kolébky? Líbí se mi, i když zní malinko zoufale, život není tak plný falše a přetvářky, ale pravda smrt je osamělé místo, nejosamělejší, hezká básnická úvaha
Viviana Mori
Taková úvaha spíš, nemůžu říct, že by mne nadchla, ale rozhodně se mi líbí víc, než některé ty předchozí, protože mne tu neruší ty úděsné rýmy. :-)
Devils_PIMP
WoW
hm...myšlenka je pěkná... ale to zpracování...auva...dnes tě asi nepochválím...:)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Všem okolo sebe : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Špačci v zimě
Předchozí dílo autora : Lev nebo tři lvice
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
HellRammCZ [13], Athar [11], Niemand [10]» řekli o sobě
Trochublázen řekl o Leslie :Až vznikne učebnice v příštím století, jen jedna umělkyně bude v ní jistá, že nová generace otočí list a při četbě těžko skryje stopy dojetí. Básnířka mimořádná, vesmírných kvalit, z jiného asi světa, z hlavního města, nejde to slovy popsat, vím, měl bych přestat, zkrátka je dokonalá, jak víc ji chválit? Kdysi též bagatelu napsali pro ni, se spoustou je pocitů a samá krása, za mě jen dík, že jsi tu, což není zázrak, tím vzdávat hold géniu, před ním se sklonit. Na tuhle zapomenout se prostě nesmí. Pokud to snad nevíte, říká si Leslie.

