Rodíme se do světa
jako ovce do stáda
jen aby jsme se radovali
a hnali se za životem
kdy si nejsme jistí
svým osudem v duze
danou do kolébky
Jak hvězdy na nebi
se na každého usmíváme
a dáváme smutně
svým snům dobrou noc
a uleháme bok po boku
a s rukou v ruce
s životním partnerem
jen nahodíme falešnou pózu
My na svět přicházíme
aby jsme úsměv dali
všem okolo sebe
ale nakonec ...
na konec každý umírá sám
jako ovce do stáda
jen aby jsme se radovali
a hnali se za životem
kdy si nejsme jistí
svým osudem v duze
danou do kolébky
Jak hvězdy na nebi
se na každého usmíváme
a dáváme smutně
svým snům dobrou noc
a uleháme bok po boku
a s rukou v ruce
s životním partnerem
jen nahodíme falešnou pózu
My na svět přicházíme
aby jsme úsměv dali
všem okolo sebe
ale nakonec ...
na konec každý umírá sám
26.01.2013 21:32
Duha do kolébky, to je nádherné, nemá tam být ale-v duze dané do kolébky? Líbí se mi, i když zní malinko zoufale, život není tak plný falše a přetvářky, ale pravda smrt je osamělé místo, nejosamělejší, hezká básnická úvaha
26.01.2013 08:49
Viviana Mori
Taková úvaha spíš, nemůžu říct, že by mne nadchla, ale rozhodně se mi líbí víc, než některé ty předchozí, protože mne tu neruší ty úděsné rýmy. :-)
25.01.2013 23:07
Devils_PIMP
WoW
25.01.2013 19:30
hm...myšlenka je pěkná... ale to zpracování...auva...dnes tě asi nepochválím...:)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.