...pro tu mou hnědookou blondýnu...
 05.01.2013
3
a v páru se to táhne
ve dvou proti sobě
změníme se v páru
rozplyneme se do výšin
kde nás nic netíží
polibek upíří
na svůj krk si nechám
vtisknout

nebudu spát
nebudu hrát
neříkám, že nikdy
ale teď rozhodně ne
mým srdcem se pne
kvítek pochybností
a jiných zlostí
za které sama nemůžu

a v tu ránu mám
sto chutí
vším zatřást
všechno změnit
všechno opustit
a začít znova
jako noční sova
která chystá se na lov
vlivem nostalgie
nikdo mě neubije
tisícem slov
tak moc se snaží
ale já jsem pořád já

a hlavu mám pořád svou
na tom správném místě
drží se jako klíště
a všichni do jednoho lžou
o životě
jsou jako dravé kotě
které nebojí se drápat
můj poslení nápad
ve jménu lidskosti
znak zlomeného křídla
od všeho nás oprostí
nás, běžce bez udidla

a zase došel red bull

 08.01.2013 11:31
kdyby bylo milón chutí, všechny je budu milovat a budu pro ně žít a snažit se je vnímat... je báječné mít cit i smysl pro každou jednu... zrovna tak jako když šoupeme nohama.. i tady je milón cest a poznání...jak zmínila Yana
 07.01.2013 12:07
zase došel redbull, no život se žije na zemi a ne při letu, stojíš pevně nohama na zemi, ale létat je tak krásné a vzrušující, že, ano jsme kým jsme a nikdo na tom nic nezmění, náš život má sto chutí, sladkou, hořkou, slanou, kyselou, mdlou, palčivou, jedovatou..... a nejsladší je ve dvou i když nejslanější, taková "plná" je tvá báseň, plná různých chutí
 06.01.2013 21:07
ale já jsem pořád já
..tak ....o to se snažím celý život , být to já...ale vlastně kdo jsem? A kdo jsi ty ?...máš tam pěkné momenty...zajímavé myšlenky, líbí :)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.